Idea univerzity, soubor číslo 11 – Oktávo I a II, Black Box I, II a III

Instalace: Oktávo I a II

Autor: Alexandra Prokopová
Rok vzniku: 2014
Počet děl :
Oktávo I – 1 objekt s časostrojem a symboly
Oktávo II – 1 objekt – kniha
Technika: mixmédia, konstrukce, knihařská práce
Umístění: FCHT UPa, viz fotodokumentace

Texty: autoři

Multimediální instalace je objekt – kniha, v níž je instalováno 12 textových instalací o 64 interdisciplinárních textech k 12 souborům multimediálních instalací. Texty napsali oslovení exaktní vědci, humanitní vědci, filosofové a umělci. Kniha je nabízí odborné interpretace uměleckých děl ke kterým se autoři vyjadřují z pozice své profese v rámci mezioborového dialogu, zároveń zachycuje i jejich občanské postoje, svobodné názory a aktivismus. Volba vytvořit místo banálních plakátů – textových instalaci objekt – knihu, unikátní interaktivní formu, vlastně průvodce soubory multimediálních instalací, jsme zvolili po konzultaci s jejími přispěvateli a tvůrci jejího obsahu.
Autorský tým

Instalace nabízí příběh od velkého třesku po globální civilizaci. Obsahovým východiskem je teorie evolučních vrstev, která se týká nejen vývoje živých organismů, ale i anorganické přírody, celého časoprostorového univerza. Každá nižší vrstva je před -pokladem vrstvy vyšší, zároveň je však každá vrstva specifická, a není determinována tou předchozí.
Multimediální instalace projektu Idea univerzity jehož je OKTAVO integrující součástí, je příběh světa existující na fyzikálních a chemických zákonech v němž evoluce je svým vlastním tvůrcem. Touha po poznání, vášeň pro odhalování je dynamickou silou lidstva. Věda je to nejlepší, co máme. Je to kolektivní hledání pravdivých, spolehlivých poznatků o světě, včetně o nás samých. Kdokoli jde do lékárny, a koupí si prášky, proti bolesti hlavy, nastupuje do auta a letadla, zapíná sporák nebo jen světlo o televizi a počítači ani nemluvě, v podstatě tím sám stvrzuje, do jaké míry se může spolehnout na vědecké poznatky, a také to skutečně dělá. Kdo spolehlivost výsledků exaktní vědy odbývá mávnutím ruky, ten buď neví, co říká, nebo vědomě neříká pravdu.
OKTÁVO je pokusem o syntézu poznání, který se snaží překlenout protiklad „dvou kultur“, přírodovědné a tzv. humanitní. Zejména nám připomínat, že filosofie je pro současnou techno-globální civilizaci stále aktuální, a že nesmíme přestat mezi sebou debatovat a stále se tázat a společně hledat odpovědi. Doufám, že tento integrující text mnohé zvídavé čtenáře zaujme..
OKTÁVO je zároveň kniha fiktivního světa, stvořeného Terry Pratchettem, je to grimoár samotného Stvořitele, Přírodních zákonů, Velkého třesku, Černých děr, Symetrie, Paralelních vesmírů ale i českých Trpaslíků. Kniha základních pravidel a instrukcí. Kniha poznání. Kniha symbolů a rituálů. Tedy nejsilnější magická kniha na světě, která kolem sebe šíří silné magické pole, které deformuje realitu, a kde cítíte přítomnost mnoha dalších světů, a z těch zakázaných rozměrů se k nám snaží prodrat obludy. A proto kniha musí být přikována silnými řetězy a být uzamčena na několik západů a musí zůstat na předurčeném místě na věky věků. Přestože je tak nesmírně důležitá, nevypadá nijak zvláštně, je to velká, nezajímavě vypadající kniha svázaná černou kůží. Součástí Oktáva je časostroj, stroj času Leonarda Da Vinchiho, velkého mága umění, vědy, konstruktéra , technologa a arbitra renesance. Oktávo dostalo do vínku hned několik dalších otců Terry Pratchetta, Richarda Feynmana, C. P. Snowa, Jonha Brockmana, Stevena Weinberga, Alana Sokala, Miroslava Veverku a další…
A. Prokopová, autor

Instalace: Black Box I, II, III

Autor: L. Linhart, týmová práce / A. Prokopá. J. Nálepa, V. Doutlíková
Rok vzniku: 2013- 2014
Počet děl: :
Black Box I – videa animací Algoritmus evoluce, Kurtichy, artCHEMO, Konverze asociací
Black Box II – audiovideo nanoSTRUKCTURES, animace Schodingerovi kočky
nanoSPolečenství, 3x optická instalace
Black Box III – 3x objekt nanoSTRUCTURES
Technika: mixmédia, architektonické řešení Black Boxu s vhledy, kukátky a monitory
Umístění: FCHT UPa, viz fotodokumentace

Texty: autoři, historik umění, přírodovědec, filosof

Black Box I, II, III svět je pro nás plný black boxů, různých metodik, oborů, vědních disciplín, která každá má svojí světic metodu, jazyk, žijeme ve světě black boxů, Žijeme metanaracích, zprostředkovaných informacích a stáváme se pasivním příjemcem informací unikají nám souvislosti.
Další asociací je deprivační komora – temná komora je filosoficky vzato uměleckou paralelou intimního prostoru k vlastnímu sebepoznání, kdy člověk je pouze sám se sebou. Aktivní divák který s instalací komunikuje nabízí pohled do jeho duše a poskytuje mu informaci o jeho intelektu, mentální úrovni, emocionalitě a jemně odkrývá kdo je. Jestliže na stejný objekt dva subjekty reagují rozdílně, odhalují rozdílná sdělení, vnímání jejich je odlišné je správné hledat příčinu v povaze subjektů nikoliv objektu.
Autorský tým

Black Box III –světelná instalace tří objektů NANO sculpture a tiosk Pavla Kopřivy
Nanotechnologie – elekrospining – samorganizace-
NANO sculpture je umělecký experiment s nanotechnologií, který využívá snímků z elektro nového mikroskopu. Na rozměrové úrovni buněk dochází k formování miniaturních vláken a vzniká sanoorganizací nanoarchitektura. Projekt se pokouší aktivně zasáhnout do této samoorganizace nanovláken a vytvořit „umělecký“ scaffold. Nová kapitola historie portrétu ve věku nanotechnologie”. Umělecký experiment s nanovlákny používanými v tkáňovém inženýrství. Nanoachitektura tvořená nanovlákny pomáhá regeneraci tkání. V uměleckém díle, aktivní změnou fyzikálně-chemických parametrů ovlivňujících organizaci nanovláken při electrospinningu vzniká nanoarchitektura “uměleckých” lešení – jako nový typ portrétní techniky.
Pavel Kopřiva, autor umělec

Nanotechnologie představují oblast, od níž moderní člověk mnohé očekává. Na fotografiích je zachycena tajemná „krajina“. Samotné snímky jsou pořízené technologií, která je zvětší do té míry, že to, co je lidskému zraku původně skryto, stává se pro něj čímsi hmatatelným a svou nevídaností pozoruhodným. Nanotechnologie nám však také připomínají, že makrosvět a mikrosvět je jedním celkem, jeden bez druhého není myslitelný: pro ty největší procesy jsou zásadní ty nepatrné. Onen zárodečný „bang“ by nikdy nebyl „big“, pokud by nebylo těch nepatrných, nejmenších – neviditelných – prvků… A člověk jakoby zvláštním řízením osudu stál na pomezí mikro a makro světa, v jakémsi středu na pomyslné stupnici, kterou měříme svět: jako ten, kdo je svorníkem všeho.
Aleš Prázný, filozof

Podobně jako ve tkáňovém inženýrství může nanotextílie sloužit i v kontextu umělecké tvorby. Jemná struktura nanovlákna vyvolá prvotní vjem, který se následně rozroste do samostatně existující představy přetrvávající v mysli i dlouho poté, co je oční kontakt s výtvarně pojatým „scaffoldem“ dočasně přerušen či definitivně ukončen. Tak jako scaffold ve tkáňovém inženýrství umožňuje růst buněk určitého typu v určitém prostředí, tak i umělecký „scaffold“ působí zejména jako podpůrná struktura pro růst určitého typu představ. Ani jeden ze „scaffoldů“ tedy nepředstavuje hodnotu sám o sobě. Jejich funkce je neodmyslitelně spjata s existencí prázdného (možná nedostatečně využitého) prostoru, který je třeba zaplnit prvky specifických vlastností a s přítomností nadkritického množství vitálních a množení schopných zárodků těchto prvků v tomto prostoru.
Miloslav Pouzar, chemik, toxikolog, VŠ pedagog, 2014

Black Box II – video projekce – L. Čihařové, J. Nálepy, A. Prokopové, P. Kopřivy a 3x optická instalace.
Optická instalace: sebepoznávání. Instalace nabízí informaci vztahující se k samotné osobě pozorovatele čili diváka . Informace je produkována párovým spřažením má janusovskou tvář, vypovídá současně o stavu objektu, tak o stavu subjektu, nese informaci o obou členech páru. To je důležitá věc, která se většinou nebere na vědomí a stává se příčinnou dezinterpretací. Jestliže na stejný objekt dva subjekty reagují rozdílně, je správné hledat příčinu v povaze subjektů nikoliv objektu. V případě optické instalace míří informační tok od objektu k subjektu , tohoto principu využívá klasická psychologie v takzvaných projektivních textech, jako je například test inkoustových skvrn Hermanna Rorschacha. Aktivnímu divákovi který s instalací komunikuje nabízí pohled do jeho duše a poskytuje mu informaci o jeho intelektu, mentální úrovni a emocionalitě.
Alexandra Prokopová, autor

U interaktivní části je pak vidět obraz původní, neupravený a až po stimulaci konkrétního místa myší se objeví oni skrytí obyvatelé nanosvětla. Divák nahlédne do detailu krystalu křemíku, wollastonitu, jantaru, buněčného povrchu, betonu a složeného oka pavouka. Na povrchu reálných fotografií je vrstva kresby, jemně provázaná s původním motivem tak, že se slévají v jeden celek. Kresba vytahuje z abstraktních tvarů ty, které připomínají živé tvory smyšleného původu, kteří dodávají snímku přitažlivost pro oko vědeckého laika a dokonce i pro profesionála, který se naopak takovými snímky zabývá celý život. Animace přitahuje pozornost na tajemný svět nano rozměrů a povzbuzují k jeho objevování.

Black Box I – video projekce, 3x animace Konverze asociací /M. Hoza,1x animace – ARTchemo/P. Moško, 1xanimace Algoritmus Evoluce/A. Prokopová, 1xanimace Kurtichy/K. Gebauer.

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.

  •