Idea univerzity, soubor číslo 4 – Zlatý řez

Autor: A. Prokopová, týmová spolupráce J. Serráno, P. Čermák, P. Moško, J. Švec
Rok vzniku: 2013 – 2014
Počet děl: 27 tisků a 2 objekty – Loděnky
Technika: počítačová animace podle zlatého řezu
Umístění: FCHT UPa

Texty: autor, programátor-vědec, přírodovědec, filosof

Zlatý řez – jiná pole.
Instalace Zlatý řez – jiná pole – řád rozmanitosti přírody je týmovou prací čtyř aktérů, kteří pracovali se záznamy z mikroskopu přírodovědce José Luísa Serrána a jejich fantaskní vizualista byla východiskem pro výtvarnou demonstraci zlatého řezu a fibonacciho čísel sérií 27 tisků a videa, kde jsou počítačově animovány.
Autor, společné instalace se nesnaží pojmout v ní základní informace související s poměrem zlatého řezu a přiblížit a popsat estetický kód a aplikaci zlatého řezu v umění. Estetický kód: v estetice a uměnovědách patří symetrie spolu s proporcí, harmonií, rytmem k elementárním pojmům formy tzv. Zlaté symetrie. Příroda se předvádí v nádherném holografickém portrétu v němž se v menších dílech zrcadlí sám celek. Fyzik David Bohm, poznamenal: Základním rysem kvantové propojenosti je to, že ve všem je přítomen celý vesmír a že v každé věci se zračí celek, který se vytváří prostřednictvím proporční symetrie a úplně nejúčinnější se vytváří zlatým řezem. Toto prosté rozdělení čáry je pravděpodobně hnacím motorem přírody samé, která fraktalizuje, formou soběpodobnosti rozděluje do všech svých částí svůj proces růstu pohání spirálovitě rotujícími zlatými úhly a fibonacciho čísly. Právě tento asymetrický popud, dynamická energie zlatého řezu jejímž projevem je život¸forma a vědomí zajišťuje hnací sílu rytmickému kyvu, prvotní rozhoupání kyvadla.
A. Prokopová, autor, výtvarník, chemik, kurátor

Umění a tekutých krystalů, optické jevy a zlatý řez. Výzkum kapalných krystalů vedl ke studiu uměleckého díla. Tento moment nastal , když jsem jako vědec v mikroskopu viděl spirálovité molekuly tekutého krystalu pod vlivem polarizovaného světla. Unikátní barevné textury, které jsou výsledkem jsou unikátním jevem souvisejícím s vlastností nazvanou dvojlom, což je vlastnost všech uspořádaných struktur neboť rychlost světla v anizotropním médium, stejně jako u tekutých krystalů, závisí na směru jeho směru. Když jsou tekuté krystaly pozorovány pod mikroskopem, mezi zkříženými polarizátory některé oblasti jsou světlé, některé tmavé a barevné plochy jsou rovněž odlišné. Tyto oblasti odpovídají místům různé tloušťky, s různými birefringence nebo s různými orientaci molekul, které nabízí překvapivě různobarevné obrazy, dané charakteristikou samoorganizací.jednotlivých druhů tekutých krystalů. Tyto záběry jsem poskytl jako základní materiál pro společnou práci na instalaci Zlatého řezu. Záznamy z mikroskopu.byly následně zpracovány počítačovou animací a ve výsledku znázorňují spirálu zlatého řezu ukrytého v přírodě, princip harmonie, geometrie, kosmologiejež využívali staré kultury Egypta, Babylonu, Indie a Číny. Sokrates o ní hovoří jako o „ nebeském vzorci“ jenž může objevit každý a jakmile jej odhalí, může si jej osvojit.
José Luís Serrano, přírodovědec

Výtvarná prezentace se počítačově animovala, její výkladová složka se zabývá významem, výskytem a příklady využití zlatého řezu. Jsou vysvětleny matematické vlastnosti zlatého řezu – jakým způsobem souvisí s Fibonacciho posloupností, v jakých geometrických útvarech se přirozeně vyskytuje (pětiúhelník, zlatý obdélník, Platónská tělesa), souvislost mezi zlatou spirálou a fibonacciho spirálou. V rámci přípravy instalace a workshopů se studenty byly probrány příklady výskytu zlatého řezu a Fibonacciho posloupnosti v přírodě, např. organizace listů a semen v rostlinách, poměry v lidském těle, výskyt na EEG a EKG záznamech a poměry rozměrů vesmírných těles (země/měsíc a saturnovy prstence) a využití zlatého řezu v historické architektuře a moderním designu.
Petre Čermák, programátor

Historické pozadí zlatého řezu. Zlatý řez, jenž nabyl svého konečného pojmenování až v 19. století, poprvé definoval alexandrijský matematik čoty es. Ten určil proporční vztah pouhým rozdělením úsečky v krajním a středním poměru, což zcela odpovídalo zlatému řezu (úsečka AB je rozdělena bodem C, přičemž platí, že poměr délky úseku AC k délce CB je stejný, jako poměr AB k AC). Hodnota zlatého řezu je udávána číselnou veličinou 1, 6180339 pro celek a hodnota 0,6180339 pro menší úsek.
V alegorické podobě vznesl tyto otázky Platón, když v Ústavě čtenáře vyzval, aby udělali čáru a rozdělili ji na dva nestejné díly. Platon byl tak klade otázku proč je rozdělit na stejné díly, odpovědět si můžeme když pochopíme pojmy poměr a úměra. Ukazuje se , že onen tajemný poměr délek je téměř všude a odkrývá to, jak nás v našem podvědomí ovládá. Fí nalezneme v umění, přírodě i spotřebních věcech vyrobených lidmi
Olsen Scott, filosof, religionista, publicista

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.

  •